Narodil jsem se v roce 1988 v Ostravě. Nechybělo mnoho a nemusel jsem přežít ani první týden života. Nakonec se ale stal zázrak a straším tady doteď. Jako malý jsem toužil být popelářem, hasičem, záchranářem, později architektem… Rozhodovat se uprostřed puberty, co bych rád dělal po zbytek života, byla první větší výzva, jíž jsem čelil. Nakonec jsem se rozhodl pro studium na Střední zdravotnické škole v Ostravě, kam jsem se nepochopitelnou shodou náhod úspěšně probojoval. Již během studií jsem ale věděl, že obor zubní technik nebude tím, čím se nakonec budu chtít živit. Původní předpoklad, že se tak stane hned po dovršení jednadvacátého roku života, však nevyšel. Se zuby jsem více či méně úspěšně zápasil celých deset let, než jsem pochopil, že v mém případě nejde o nic víc než ztrátu času a nervů. Vyhořel jsem, ale protože jsem se od maturity v Ostravě dále nezdržoval, nenapadlo mě zkusit si konečně splnit sen – k tomu došlo ještě později.

Jakousi přestupní stanicí se pak pro mě stala přepravní balíková společnost. Přes dva roky jsem rozvážel kusové zásilky v regionu Osoblažsko. Doba covidová nakonec urychlila mé zjištění, že ani tato profese není úplně to pravé a počáteční nadšení rychle opadlo. Právě tehdy jsem se konečně odhodlal a podal si přihlášku k dopravnímu podniku. Úspěšně jsem absolvoval celé vstupní martyrium, kdy jsem měl pocit, že se ucházím o místo v armádě. Prošel jsem, a nyní si druhým rokem konečně plním někdejší sen. Řídím tramvaje, vozím spousty lidí, což je pro mne téměř nevyčerpatelná studnice inspirace. O podněty, zážitky a zkušenosti rozhodně nemám nouzi a stále je z čeho čerpat, ať už díky cestujícím, nebo kolegům. Možná i proto mám pořád o čem psát a zatím se zdá, že tomu tak bude i nadále.

Kromě četby a psaní mě mimo jiné baví hra na hudební nástroje. Deset let jsem se snažil hrát na bicí, ale nakonec jsem je pověsil na hřebík a vrátil se k hudebnímu nástroji, který mou hudební kariéru kdysi odstartoval. Nyní se spokojím s občasným domácím brnkáním na elektrickou kytaru. Ač se to nezdá, s největší pravděpodobností jsem citlivá, umělecká duše. 🙂 Vedle toho všeho si ještě občas najdu chvilku na sestavení dřevěných 3D puzzle, o pauzách v pracovní době si taky rád vyfotím něco zajímavého – ať už je to tramvaj, kus přírody, zapadající nebo vycházející slunce… Pořád je toho kolem nás tolik, co si zaslouží zvěčnit.

Detektivní román Konečná zastávka začal vznikat krátce před mým nástupem do kurzu řidiče tramvaje. Vznikal po celý následující rok. Koncem letních prázdnin roku 2021 spatřila světlo světa dokončená první verze rukopisu. Od té chvíle jsem nesčetněkrát přepisoval, umazával, doplňoval… ale výsledek stojí za to. Text do této chvíle četlo již několik lidí, jejichž odezva je až překvapivě pozitivní. V současné době připravujeme spolu s portálem Vydejknihu.com nabitou předprodejní kampaň zahrnující celou řadu nejrůznějších odměn pro každého přispěvatele. Věřím, že se mi s vaší pomocí podaří něco, co by mě nikdy dříve ani nenapadlo, a kniha (ať už v papírové nebo elektronické podobě) skončí v rukou mnoha příznivců krimi literatury.

V současné době je první verze rukopisu volného pokračování Konečné zastávky – krimi thriller nesoucí příznačný název Čistič na zhodnocení u bývalého vyšetřovatele násilné kriminality. Tentokrát bude tým kriminalistů pod vedením majora Vlastimila Průchy řešit případy bestiálních vražd narkomanů a jejich dealerů, k nimž dochází v různě dlouhých časových odstupech, v celkovém součtu trvajících celých osm let. Kriminalisté čelí nevypočitatelné, chladnokrevné, velmi inteligentní vraždící bestii, a s každou další vraždou víc a víc přestávají věřit, že jejich snažení dosáhne všemi očekávaného úspěchu.

V mezičase vznikla krátká dětská výchovně-naučná knížka Mikuláš a tramvaje, která si klade za cíl vštípit dětem základní prvky správného chování v městské hromadné dopravě. To vše jsem se snažil podat úsměvnou a nenásilnou formou. Každou kapitolu budou doprovázet krásné, stylové ilustrace, kterých by mělo být okolo dvaceti. Text je hotov, nyní čekáme na dodání zbývajících ilustrací. Pak budeme moci spustit novou předprodejní kampaň zahrnující hromadu vskutku zajímavých odměn.

Nyní pracuji na dalším volném pokračování, v němž tým majora Průchy vyšetřuje násilnou smrt mladé ženy na dalekém Osoblažsku. Její mrtvé tělo najde v příkopu u silnice nad Dívčím Hradem řidič prvního ranního autobusu. Okamžitě započíná vyšetřování tragické události. Stopy vedou mnoha směry, neboť již v samém počátku kriminalisté zjišťují, že oběť Diana Mosslerová měla moc ráda muže ze širokého okolí, jimž s radostí poskytovala rozličné, především intimní služby. Pouze jeden směr je ale ten správný a vede k opravdovému pachateli. Kdo je vrahem? Starší bratr zavražděné, matka, matčin druh, nebo snad kastelán, který naopak zpravidla netrpí nepřízní něžného pohlaví? Nejen na tyto otázky vám nová detektivka určitě poskytne uspokojivou odpověď.